Falešná ozvěna

Něco málo z historie: Na úplných počátcích se psal rok 2008 a na Pedagogické škole v Berouně se sešli tři muzikanti - Michal Beneš, Jan Šulc a Jakub Parobek.Ti se po čase stali spolubydlícími na internátu a zároveň hlavně nerozlučnými kamarády. Vzniklo trio s pronikavým názvem Androidi (podle tehdejší novinky ze světa mobilních telefonů). Následovalo pár světlých okamžiků této skupiny - malé lokální koncerty - z toho největší úspěch se dostavil na Vánočním koncertu v kostele sv. Jiří v Lubné u Rakovníka. Jak čas plynul, každý si šel svou cestou, ale jádro a myšlenka o založení vlastní hudební skupiny zůstala živá. Jednoho dlouhého internátního večera celkem náhodou vznikl název ,,Falešná ozvěna", což je vlastně dosti spekulativní název, neboť ozvěna jako taková nemůže být falešná. To se nám na tomto slovním spojení velmi líbilo, a tak jsme ho začali používat jako název našeho tehdejšího dua - Michal Beneš a Jan Šulc. Další období by se dalo nazvat jako "věčné hledání", i když naštěstí věčné nakonec nebylo. Podstatou tohoto období totiž bylo najít bicí a basu, jenže když už se někdo našel, tak z počátečního nadšení většinou nic nebylo. Hledalo se, kde se dalo - v Berouně, Rakovníku nebo v Praze. Nezanedbali jsme ani internet a dali tam několik inzerátů. I v tomto období se samozřejmě hrálo a vystupovalo. To je asi nedůležitější věc pro hudebníky - hrát, hrát, hrát. Přechodně se naše duo maličko rozrostlo o dvě hudebně velmi nadané slečny - Lucku Doubkovou a Štěpánku Hruškovou. Hrálo se a zpívalo! Shodou náhod jsme se na jednom rodinném vystoupení seznámili se zpěvačkou Hanou Lounovou, která právě nahrávala nové CD. Slovo dalo slovo a naše duo si poprvé zkusilo, jaké to je nahrávat ve studiu. Doufám a pevně věřím, že tato zkušenost se nám do budoucna bude ještě hodit. Mezitím na náš internetový inzerát ,,hledáme basáka a bubeníka" přišla odpověď: ,,Sice nehraju ani na basu ani na bicí, ale mám djembe, hraju na kytaru a mám nějaké vlastní texty". A tak jsme se poznali s Vratislavem Kubitou. Některé Vráťovy texty nás opravdu zaujaly a přirostly nám k srdci. Následovaly zkoušky v Berouně. Teď už to opravdu, ale opravdu, chtělo bubeníka. Přišel nápad natvrdo přesměrovat naší skupinu do Rakovníka. V září roku 2010 se na tom naplno začalo pracovat. Kontaktoval jsem již o prázdninách Petra Černého (baskytara, klavír, flétna) a také Milana Gebharta (klavír, tenorový saxofon) - své dlouholeté kamarády, ale hlavně vynikající hudebníky, kteří přijali moji nabídku (spíše myšlenku) založit kapelu. Bylo nás pět, ale stále bez bicích. Kromě tohoto stálého otazníku, se začal řešit problém, kde se bude zkoušet. Jako spása se ukázal Milan, který vyřešil oba problémy za nás. Zajistil zkušebnu v rakovnické umělecké škole u učitele a výborného hudebníka Leoše Janouška. Nakonec našel i mladého bubeníka Bena Faflíka, který se hned od počátků ukázal jako velmi talentovaný!  Při počátečních zkouškách se naše kapela scházela ,,jak cikáni do houslí" Práve častá absence nekterého z členů k nám přivedla kytaristu Marka Švelcha, který si s námi nezávazně zahrál na jedné zkoušce a nakonec se stal sedmým členem FO. Tři měsíce jsme poctivě každý páteční podvečer trávili ve zkušebně, abychom co nejlépe odstartovali svoji kariéru na DOD v ZUŠ Rakovník. Přáli bychom si, co nejvíce spokojených posluchačů a skalních fanoušků.   Jak se to bude dále vyvíjet nezáleží jen na nás, ale hlavně na Vás! FO